Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak jsme jeli na setkání do Německa...

27. 12. 2005

Čtvrtek 1.9. 2005 znamenal pro většinu žáků a studentů jen první školní den, ale já jsem se na ten den těšila. Tu hodinku nudy jsem nějak přežila a pak už jsem se chystala na dlouho očekávanou cestu do Německa. Večer v 19:50 jsem vyzvedla na nádraží v Hradci Králové Jarku (Calipsu), která tam měla jet s námi. Dokončili jsme přípravy na cestu, taťka jakožto řidič se ještě prospal, a já s Jarkou jsme se kolem desáté hodiny vydaly na noční procházku. Vlastně to byla taková stezka odvahy po hřbitovech, dokonalé zahájení setkání!

Pak jsme naházeli věci do auta a v 0:30 jsme vyrazili z HK směr Praha. Ve 2:00 tam byl sraz s ostatními. Když jsme přijeli na parkoviště na Černém mostě, byli tam už skoro všichni. Ze začátku jsme měli potíže zapamatovat si kdo je kdo, ale to se brzy napravilo… Když jsme už byli komplet, tak jsme se vydali na cestu. Do auta jsme přibrali ještě Vaška Ambrože, který se pak s taťkou střídal v řízení. V dalším autě jeli Havlasovi a Loupancovi, a ve třetím Matěj s taťkou, Soňa a Viktor.

Do Kolína nad Rýnem jsme přijeli už někdy kolem pátečního poledne, takže jsme měli ještě spoustu času. Okoukli jsme odpočívadlo Königsforst, také známé z Cobry 11, a pak hurá do města. Vozidla jsme nechali na patrovém parkovišti u Köln-areny. Prohlédli jsme si plno památek a míst z Cobry 11, a hodně jsme fotili. U železničního mostu přes Rýn jsme se setkali s Gábinou a Leou, které přijely autobusem. Poté, co nás na tom mostě málem sejmuli cyklisti, jsme došli až na náměstí k překrásné gotické katedrále. Zdolat těch 509 schodů nahoru opravdu stálo za to, čekal nás nádherný výhled na celé město z výšky 100m. Pak jsme si dali na půl hodinky rozchod a já, Jarka, Soňa a Matěj jsme se vydali hledat dům se zvonkohrou, známý z dílu „V utajení“. Sice jsme pak přišli trošku pozdě na sraz, ale zvonkohru jsme našli, především díky Matějovým orientačním schopnostem a Jarčině mapě.

Nastal čas přesunout se do Hürthu. Ubytovnu jsme našli docela snadno a hned zpočátku jsme se mohli přesvědčit o Thorstenových organizačních neschopnostech. Hodinu jsme čekali na registraci a další hodinu trvalo dostat se ke klíčím od pokoje, abychom se konečně mohli ubytovat a umýt po celodenní cestě v parném dni. Ve společenské místnosti jsme se dozvěděli, že nastaly poměrně zásadní změny programu. Herci v pátek večer přijet nemohli, možná snad v sobotu, Action Concept nejspíš taky nebude, a tak aspoň máme slavit 5. výročí Thorstenova slavného oficiálního fanclubu. Tak jsme se aspoň pořádně navečeřeli a zcivilnili, ale na nějaké hloupé hry s Němci jsme neměli náladu. Dali jsme přednost soukromé procházce večerním Hürthem a nakonec jsme se přesto všechno výborně bavili. Třeba když jsme šli přes pole a Jarka s Vaškem spadli do příkopa s ostružinami :-D Ale měli jsme za sebou náročnou noc a den, tak jsme šli spát poměrně brzy, kolem 22. hodiny.

V sobotu ráno jsme se dozvěděli super věc: že ti, co tam předtím ještě nebyli, budou moct jít do Action Conceptu! Po snídani se jelo hromadně auty asi 3km ke studiím. Ti, co to měli objednané, šli na exkurzi do televizních studií MMC. Z Čechů tam šli můj a Matějův taťka, Loupancovi asi zůstali na ubytovně a zbytek nás se šel projít kolem. Hned přes ulici naproti MMC je areál Action Conceptu. Kousek dál je nadjezd, kde se Cobra taky několikrát natáčela. Prozkoumali jsme ho nejdříve zespoda, pak i svrchu, a vše pečlivě dokumentovali fotkami. Taky jsme se snažili vidět co nejvíce z Action Conceptu, ať už z dálky z nadjezdu nebo z lesa přes plot.

Kolem poledne jsme se zase všichni setkali a šlo se do AC. Nejprve nám rozdali nálepky se jmény a rozdělili nás do 4 skupin. Všichni Češi jsme byli spolu, protože se nám pak snažili překládat do angličtiny.

Prohlídku jsme začali v kaskadérské škole. Ukázali nám mladé žáky v poslední fázi výcviku. Byli fakt dobří, těším se, až je někdy uvidím třeba v Cobře.

Pak následovala studia, kde se nachází interiér stanice Dálniční policie. Nejdřív nám říkali, že se ničeho nesmíme dotýkat, ale nakonec tak přísní nebyli a tak jsme pořídili i fotky, jak sedíme v kancelářích atd. Na důkladné prozkoumání bysme potřebovali alespoň hodinu, ale moc času nebylo a brzy nás hnali na další část prohlídky. Od jedné Němky z Fanclubu jsme se taky dozvěděli tajnou informaci, že večer by snad měli přijet Erdogan s Reném.

Venku na pozemku AC nám připravili k volnému odběru jídlo a pití, což se v tom vedru docela hodilo. Však jsme taky od snídaně pořádně nejedli. Ukázali nám jejich vrtulník pro natáčení ze vzduchu a předvedli jeho vzlétnutí. Přešli jsme velké parkoviště s více či méně sešrotovanými auty a milí kaskadéři nás zasvětili do tajů simulace tlakové vlny po výbuchu. Zaujal mě třeba přístroj vlastní výroby poháněný nějakým plynem, který kaskadéra vymrští do vzduchu na žíněnku.

Pak jsme si prohlédli venkovní prostor před stanicí DP se zaparkovanými služebními vozy pod známým nápisem AUTOBAHNPOLIZEI. Udělali jsme nějaké ty fotky, a  s Jarkou jsme neodolaly a šlohly si každá jeden šutr ze zahrádky u zdi. Kirsten - zaměstnankyně AC, která nás přistihla při činu, naštěstí měla pochopení a řekla, že nic neviděla. :-D V promítacím sále jsme pak shlédli propagační video Action Conceptu pro obchodní účely.

Pak následovalo velké překvapení. Action Concept pro nás připravil vlastní natáčení Cobry 11 se vším všudy! Každý dostal reklamní kšiltovku a třístránkový scénář a rozmístili jsme se na umělou dálnici do připravených aut. Pár německých dobrovolníků hrálo Semira, Toma, Bonratha a Herzbergera a zbytek fungoval jako kompars. Došlo k nehodě, všichni vylézáme z vozů, koukáme co se děje, pak přijíždí dálniční policie a vyhání zvědavce…. Tuto jednoduchou scénu jsme točili přes hodinu, takže herci měli v zásadě pravdu, když říkali, že natáčení je docela nuda. Pak jsme si mohli koupit suvenýry z AC a prohlídka téhle super firmy se chýlila ke konci. Vůbec se mi odtamtud nechtělo.

Jeli jsme zpátky na ubytovnu. Po večeři jsme se sešli ve společenské místnosti a dychtivě očekávali příjezd herců. Nejdříve se tam objevila Kirsten z AC a promítalo se na stěnu další propagační video a taky zbrusu nový díl Cobry 11 „Brennpunkt Autobahn“. Čas běžel a pravděpodobnost, že ještě přijdou herci, se stále snižovala. Když přišel zvenčí Matějův taťka a řekl, že přijeli Erdogan s Reném a ještě k tomu šéfová, brali jsme to jako vtip… tedy až do okamžiku, kdy jsme je uviděli ve dveřích. Nejdřív jsem si všimla Scharlotte, a pak jsem vedle ní rozpoznala taky malého Erdogana s červenou kšiltovkou na hlavě. Prošli mezi stoly a šli si sednout dopředu. Reného jsem si všimla, až když jsem se zeptala Jarky, kde je :-D

Na začátku herci povídali něco německy na uvítanou, a ptali se, kdo je z ciziny, tak jsme jim hned hlásili, že my jsme z Česka. Pak chvíli zdržoval německý fanclub. Členky jeho týmu se totiž rozhodli předat Thorstenovi jakýsi diplom přímo před herci, z čehož jsme nadšení nebyli. Ale troufám si tvrdit, že to nenadchlo ani německé fanoušky, ani herce, možná akorát tak toho Thorstena… No a pak se začalo chodit pro podpisy. Času bylo málo, protože herci měli za sebou náročný natáčecí den, a druhý den je zase čekalo natáčení od půl šesté ráno. Konečně přišla řada i na nás. Hnedka zkraje seděl René Steinke a usmíval se. Nechala jsem si podepsat kartičku s fotkou, které tam měl k dispozici, a ptal se mě kde bydlím. Hradec Králové mu sice nic neříkal, ale zhruba jsem mu vysvětlila kde to asi tak je. Pak uprostřed seděla Scharlotte. Ta mi byla ze všech tří nejsympatičtější. V TV mě nikdy moc nezaujala, ale tady byla vážně bezvadná! Bohužel ale neměla s sebou svoje kartičky na podpis, tak se mi podepsala z druhé strany Erdoganovy fotky (ten jich měl stejně jako René obrovský štus). No a vedle už seděl Erdogan. Podepsal se mi a ptal se mě na to samé, co o chvíli dřív René - ve kterém městě bydlím. Vysvětlovala jsem mu, že HK leží na Labi 100 km od Prahy, tak snad to nějak pochopil. Taky jsem s každým z nich vyfocená. Nechtěli jsme herce moc zdržovat, protože na nich bylo vidět, jak moc jsou utahaní, a už bylo kolem půlnoci. Ale Němci stále tvořili novou a novou frontu a začínali být otravní. Postávala jsem vedle jejich stolu na straně u Erdogana a natáčela je na video. Tu a tam mi některý z nich zamával do kamery. Scharlotte se na mě pořád usmívala, a já na ni taky. Už se vůbec nedivím Martině, že ji má tak ráda, protože ona je fakt super. I Erdogan a René byli fajn, na nic si nehráli a chovali se jako normální lidi, vůbec nijak se nenadřazovali (na rozdíl od Thorstena).

Kolem půl jedné už nás museli herci opustit. Rozloučili se, nechali se ještě chvíli fotit, a pak se uličkou mezi stoly vydali k východu. Po cestě mi ještě Erdogan potřásl rukou. Jarce se mezitím podařil super úlovek - vzala si z Reného skleničky ocucané brčko! :-D Ještě jsme se šli podívat, jak odjíždějí. Nasedli do svých překrásných černých aut a pomalu zmizeli za rohem. V tu chvíli jsme byli plní zážitků a dojmů. Po tom všem bysme stejně nedokázali usnout, tak jsme dali přednost procházce nočním Hürthem. Potom jsme si ještě prohlídli  na notebooku fotky, a šli jsme spát asi o půl třetí.

Ráno po snídani jsme si sbalili věci, abychom mohli co nejdřív vyrazit na cestu domů. Původní plán, že se ještě podíváme na jednu dálnici, kde se natáčí, jsme nakonec zavrhli, abychom do ČR přijeli v nějakou rozumnou hodinu. Přece jen většina z nás už v pondělí musela naklusat do školy nebo do práce…

Lidé z německého fanclubu nám ještě rozdávali podpisy Dietmara Huhna, a pak dokonce s věnováním od Scharlotte Schwab a Martiny Hill. Bohužel na mě nějak v seznamu zapomněli, tak mám napsat Thorstenovi, a prý mi je taky sežene a pošle. (To chci vidět….)

Naházeli jsme věci do aut a vydali se na cestu do Kolína. Ujeli jsme sotva 150m a zjistili jsme problém: Jarka nechala před ubytovnou tašku, tak jsme pro ni doběhly, a jelo se dál. Před kolínským nádražím jsme se rozloučili s Gabčou a Leou, které jely domů až večer autobusem.

Kolín jsem opouštěla velmi nerada, a Jarka, sedící vedle mě, zrovna tak… Využívaly jsme toho, že nám Vaškovo auto někam ujelo, a spolu s autem Matějovy posádky jsme je složitě naháněli po městě, přičemž jsme se neubránili pár dopravním přestupkům, a naposledy jsme se kochaly pohledem na krásné pamětihodnosti na březích Rýna. Pak už nás čekala na dlouhé hodiny jen dálnice. Sjeli jsme pak ale na špatnou dálnici, takže jsme se všechna 3 auta sešla až po domluvě po 100 km na odpočívadle. Pánové vymysleli jinou trasu, než jsme jeli první cestu, ale tam tudy jela zase jenom Vaškova posádka, neboť my zbývající jsme znova zabloudili. A tak jsme se pak znovu sešli až kolem osmé hodiny večerní v Praze u Centra Černý Most, ikdyž už ne v plném počtu, protože Viktor po cestě vystoupil před svým domem v Praze. Nastal čas se rozloučit. Protože jsme se všichni spřátelili a byli jsme celou tu dobu skvělá parta, tak byla tahle chvíle dost emotivní. Vůbec se mi nechtělo jet domů a vrátit se do tvrdé a nudné reality. Ale nic netrvá věčně, ani tento skvělý víkend, a tak jsme se naposledy objali nebo si podali ruce, zamávali si, a rozjeli se do různých koutů republiky. Vašek Ambrož jel s Havlasovýma do Vrchlabí, kde měl svoje auto, a Jarka se svezla do Brna se Soňou, takže jsem do Hradce jela už sama s taťkou. Přijeli jsme asi v 22:15.

Tento výlet byl pro mě skutečně nezapomenutelný, a z toho popisu je asi jasné, že jsme si ho všichni výborně užili. Přivezla jsem si vzpomínky na krásný Kolín, na Action Concept, na herce, ale stejně tak i na báječné chvíle strávené s přáteli. :-)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hezký

(Vojta, 13. 8. 2010 16:45)

Pěkný článek, třeba jednou pojedu taky :D

zuzka

(Zeca, 9. 6. 2007 19:46)

velmi pekný článok.Aj ja bz som to chcela niekedz yažiť Erdogan je môj oblúbený herec.Ale ten čláok bol veľmi dobrý

Ach joooo

(Kobra 11, 5. 2. 2007 11:41)

Hezký,chtěla bych tam jet taky...ale rodiče mi to nedovolí!!

nádhera

(Lotte, 23. 2. 2006 20:48)

Ach... úplně se mi zachtělo brečet! Je to kláásný!

pěkný

(Martina, 22. 1. 2006 10:25)

Fakt se ti to povedlo... Pěkně napsaný!!

skvělý popis--

(Gabča, 19. 1. 2006 12:40)

fakt dost dobře vystihnutý Fantreffen,to se ti povedlo Dandie..!!Hlavně ten smutnej konec!!

Checheche...

(Všelicos, 18. 1. 2006 20:52)

...vůbec nijak se nenadřazovali (na rozdíl od Thorstena).

Ten klučina je mi čím dál tím nesympatičtější, tohle by si měl přečíst, che che :lol:
Příště musím jet taky!!!

Nice =)

(BMW 'Viktor, 2. 1. 2006 21:06)

Moooc pějnej článeček ;)